|
FM kontest březen Na tento závod jsme se rozhodli jet na Velkou Deštnou. Tentokrát jsme jeli autem, vezl nás Pavlův otec a ještě jela i Pavlova ségra. V pátek den před odjezdem dokončujeme stožár na antény (naměřujeme kotevní lana) a shromažďujeme vybavení u Pavla. Večer jsem ještě sháněl na poslední chvíli hůlky k lyžím.
Když bylo vše připraveno, rozdělili jsme si kdo co poveze. Pavel poveze vysílačku, stožár a antény a já na bobech autobaterii, kotvy a lopatu a ještě nářadí v batohu. Koaxy jsme dali na starost Pavlově ségře. Druhý den vyrážíme ráno o půl sedmé. Na Šerlich dorážíme v osm. Rychle vybalíme lyže a vytáhneme vybavení z kufru auta a pokračujeme na lyžích na Velkou Děštnou. Počasí nebylo zrovna příjemné, byla hustá mlha. Baterie se vezla do kopce poměrně dobře, čekal jsem to horší.
Když jsme vyjeli na malou deštnou překvapil nás silný vítr. Okolo deváté dorážíme k chatě horské služby (o víkendech je zde i občerstvení a je nepřetržitě otevřena). Velkou deštnou jsme vzdali a rozhodli jsme se vysílat od tud. Začali jsme montovat stožár a zatloukat kotvy. O půl deváté přijela horská služba na skůtru, tak jsme se zeptali, jestli můžeme z chaty vysílat a oni nenamítali. Stavba stožáru zabrala poměrně dlouhou dobu. Začali jsme vysílat asi o dvacet minut déle ale i přesto se nám vysílání velmi povedlo. Během závodu navštívili chatu asi tři radioamatéři, tak chvíli sledovali, jak se nám daří. Chata byla navštěvovaná hojně turisty a tak tam bylo občas pořádně těsno. Jakmile skončil závod, začali jsme balit vybavení. Když jsme měli sbaleno, zaplnila se chata maškarami (v deštném byl totiž Rampušák, slavnostní ukončení sezóny). Asi o půl druhé se vydáváme na cestu. Docela byla sranda sjíždět kopec s bobama, neboť občas byli boby rychlejší než já a přejížděli ze strany na stranu. Naštěstí jsme cestou nikoho nezranili. O půl třetí dorážíme na parkoviště. Naložíme věci do auta, najíme se a ve čtvrt na čtyři vyrážíme. |
